Vltava, jako nejdelší česká řeka, vždy lákala
a vyzývala vodáky k heroickým činům. Tradice předválečných
vodáckých jízd a později i závodů České Budějovice - Praha se
časem vytratila díky stavbám přehrad (Orlík, Slapy) a také
trochu díky reorganizaci vodní turistiky v Československu.
Částečně však na ní navázala myšlenka bývalého spolku tvrdých
kanadských chlapáků uspořádat co nejdelší jízdu po vodě bez
přerušení a cizí pomoci. Stanovila se základní pravidla pro
splutí, která platí vlastně dodnes. Po minimálních přípravách
pak stály ve čtvrtek o půlnoci 12. září 1985 na startu na
tábořišti u Soumarského mostu 4 lodě se tříčlennými posádkami.
Po dobrodružné plavbě tři lodě dorazily do loděnice KVS v
Praze, z toho jedna až v úterý příštího týdne. Čtvrtá posádka
je nezvěstná dodnes.
Následující ročníky už byly výrazně hojněji
navštívené. Každý rok vždy druhý víkend v září vyráželo na 333
kilometrů dlouhou trasu několik desítek lodí. Ne všechny
dojely do cíle. Vyčerpání nebo technické problémy přinutily
mnoho posádek vzdát. Občas někdo celé splutí pojal jako závod,
a tak vznikl i rekord této trati 49 hodin a 30 minut. Nejde
však o minuty nebo hodiny. Jde o to, dokázat si psychickou a
fyzickou odolnost, schopnost přizpůsobit se kolektivu a v
neposlední řadě i poznat řeku Vltavu na jeden zátah, což má
své neopakovatelné kouzlo, umocněné ještě přírodou pozdního
léta.
Na startu bývaly i posádky smíšené, v roce
1990 celou trasu absolvovala v čase 63.40 i posádka ryze
dámská. V době volného podnikání, hamburgerů a internetu ale
zájem o podobné chlapácké akce opadal, a tak přibližně od roku
1995 se nepravidelně zúčastňují splutí 2-4 lodě. Se vznikem
Národního parku Šumava bylo nutné zrušit oficiální organizaci
tohoto splutí, protože je v rozporu s řádem NP, kterým se v
prvních hodinách plavby proplouvá.
V roce 1997 byla vyzkoušena ještě delší
varianta splutí se startem v Lenoře (říční km. 396, 755
m.n.m.) a cílem v Mělníce pod ústím Vltavy do Labe (říční km.
0, 156 m.n.m.) Opravdu celý splavný tok Vltavy tehdy zdolaly 2
lodě. V posledních několika letech překonala posádka zralých
vytrvalců z Českých Budějovic nonstop úsek Lenora-Hřensko a
několik nonstop krátkých sprintů na jiných řekách - např.
Cheb-Hřensko. Také aktivní závodníci ve sjezdu si tuto trať
vyzkoušeli se střídavými úspěchy. Za celou historii nonstop
splutí nedošlo k žádnému úrazu, ani nebyly hlášeny vážnější
ztráty a poškození materiálu (utopené oblečení nebo zničená
transportní kolečka se nepočítají). Pouze několikrát došlo k
neshodám s oficiálními orgány (pohraničníci, ochranáři, místní
policisté). Tyto epizody spolu se změnami na březích a v
řečišti, způsobenými loňskou povodní, však jen zvyšují
chlapáckou hodnotu celého splutí.
Věříme, že i Vy budete psát tučným písmem
historii této náročné a proto zajímavé akce. Podrobnosti k
letošnímu ročníku, který se uskuteční 11.-14.9.2003 najdete v
kalendáři akcí.
Honza
Pozn.
redakce: Jak se jezdí Lenora-Praha se můžete dočíst i v
našem
archivu.